Have a Question?

If you have any question you can ask below or enter what you are looking for!

Trikarbonyl (cyklobutadien)železa – Wikipedie


Trikarbonyl (cyklobutadien)železa je organická sloučenina se vzorcem Fe(C4H4)(CO)3. používaná v organické chemii jako zdroj cyklobutadienu, který nemůže být připraven přímo.[1]

Tuto látku poprvé připravil R. Pettit v roce 1965 reakcí 3,4-dichlorcyklobutenu a nonakarbonylu diželeza:[2][3]

C4H4Cl2 + 2 Fe2(CO)9 → (C4H4)Fe(CO)3 + 2 Fe(CO)5 + 5 CO + FeCl2

Vazby C-C mají v této molekule délku 142,6 pm.[4]

Oxidační dekomplexace cyklobutadienu se provádí působením dusičnanu amonno-ceričitého na trikarbonyl. Uvolněný cyklobutadien je zachycován chinonem, který funguje jako dienofil.[5]

Trikarbonyl (cyklobutadien)železa vykazuje aromaticitu, což je patrné v několika jeho reakcích, které lze považovat za elektrofilní aromatické substituce;[6] vstupuje do Friedelovy–Craftsovy reakceacetylchloridem a chloridem hlinitým za vzniku acylového derivátu 2, s formaldehydem a kyslinou chlorovodíkovou na chlormethylový produkt 3, Vilsmeierovy-Haackovy reakceN-methylformanilidem a trichloridem fosforylu za tvorby formylového 4 a Mannichovy reakce za vzniku aminového derivátu 5.

Reakce trikarbonylu (cyklobutadien)železa

Mechanismus těchto reakcí je stejný jako u klasických elektrofilních aromatických substitucí:

Mechanismus elektrofilní aromatické substituce trikarbonyl (cyklobutadien)železa

V roce 1960 byl připraven (C4Ph4)Fe(CO)3 reakcí pentakarbonylu železadifenylacetylenem.[7]

S trikarbonylem (cyklobutadien)železa je izoelektronický trikarbonyl (butadien)železa.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyclobutadieneiron tricarbonyl na anglické Wikipedii.

  1. D. Seyferth “(Cyclobutadiene)iron Tricarbonyl – A Case of Theory before Experiment” Organometallics 2003, volume 22, 2-20.
  2. Cyclobutadiene- and Benzocyclobutadiene-Iron Tricarbonyl Complexes G. F. Emerson, L. Watts, R. Pettit; Journal of the American Chemical Society; 1965; 87(1); 131-133. [1]
  3. R. Pettit; J. Henery. Cyclobutadieneiron Tricarbonyl. Organic Syntheses. 1970, s. 21. DOI 10.15227/orgsyn.050.0021. 
  4. P. D. Harvey; W. P. Schaefer; H. B. Gray; D. F. R. Gilson; I. S. Butler. Structure of tricarbonyl(η4-cyclobutadienyl)iron(0) at −45 °C. Inorganic Chemistry. 1988, s. 57-59. DOI 10.1021/ic00274a013. 
  5. L. Brener; J. S. Mckennis; R. Pettit. Cyclobutadiene In Synthesis: endo-Tricyclo[4.4.0.02,5]deca-3,8-diene-7,10-dione. Organic Syntheses. 1976, s. 43. DOI 10.15227/orgsyn.055.0043. 
  6. Cyclobutadieneiron Tricarbonyl. A New Aromatic System J. D. Fitzpatrick, L. Watts, G. F. Emerson, R. Pettit Journal of the American Chemical Society; 1965, vol. 87, 3254-3255 Abstract
  7. R. P. Dodge, V. Schomaker, “Crystal Structure of Tetraphenylcyclobutadiene Iron Tricarbonyl”, Nature 1960, vol. 186, 798-799.DOI:10.1038/186798b0




Source link
#Trikarbonyl #cyklobutadienželeza #Wikipedie

Tags:  , ,
%d bloggers like this: