Have a Question?

If you have any question you can ask below or enter what you are looking for!

Gustav Kratzmann – Wikipedie


Gustav Kratzmann, celým jménem Gustav Karel Filip Kratzmann (13. února 1812 Chrastava, – 29. června 1902 Teplice) byl český akademický malíř, grafik a restaurátor klasicistního školení a romantického zaměření, který maloval portréty, náboženské a historické obrazy. Působil rovněž jako inspektor tří obrazáren v Praze, ve Vídni a v Pešti, v nichž obrazy také restauroval.

Sv. Ludmila na Pražském hradě; 1856

Narodil se v dobře situované měšťanské rodině Antona Kratzmanna (1785-1865) a jeho manželky Magdalény, rodina brzy ze severních Čech přesídlila do Prahy; oba Gustavovi bratři se stali lékaři.[1]
Gustav vystudoval figurální malbu a kresbu na Pražské akademii u prof. Josefa Berglera. Ve studiích pokračoval na Akademii v Drážďanech a od 13. ledna 1836 byl na studijním pobytu na Akademii v Mnichově.

Na podzim roku 1836 se usadil v Praze. Od roku 1838 podnikal studijní cesty do Itálie a do Německa. Jako malíř v Praze vystavoval poprvé roku 1844 obraz “Obětování v chrámě” na podzimní výstavě v Obrazárně Společnosti vlasteneckých přázel umění. Dále posílal své obrazy na výstavy do Drážďan, Vídně, Mnichova i Paříže. V letech 1846-1848 se vyučil restaurování obrazů u Andrease Eignera.
V roce 1852 jmenovala Společnost vlasteneckých přátel umění Kratzmanna v Praze inspektorem své obrazárny.

V roce 1858 Kratzmann přesídlil do Vídně, kde jej kníže Esterházy jmenoval správcem své galerie, o čtyři roky později jejím ředitelem. V roce 1865 Kratzmann převzal vedení Státní galerie v Pešti. V roce 1880 se vrátil do Čech a jako penzista dožil v lázeňském městě Teplicích.

Kratzmann bydlel od studií v Praze. Roku 1838 se oženil s Karolínou Kunzovou (̈* 1816) ze Lvova, dcerou nakladatele Carla Friedricha Kunze, činného v Bamberku. Žili v Praze až do roku 1856. Měli čtyři dětiː nejstarší byl syn Gustav (1839), později poručík rakouské armády, dcera Berta (1841), syn Emil (1843), nejmladší Eduard (1847) vystudoval malířství a pracoval ve Vídni[2], začínal v Praze jako malíř skla. Vnuk Ernst Kratzmann se stal spisovatelem.

Klasicistní školení a romantické zaměření uplatnil v malbě obrazů náboženských, historických a žánrových. Jeho portréty jsou více realistické. Restauroval obrazy v galeriích, v nichž byl inspektorem. Věnoval se také litografii.

  • Portrétyː Císař František Iː (Arcibiskupský palác v Praze); Korunní princ Rudolf Habsburský; Sochař Josef Max; Sběratel umění Josef Hoser (Národní muzeum v Praze), snoubenka Karolína se sestrou Cecílií a matkou Sofií, Tchán Friedrich Kunz a tchyně Sofie; Přátelé E.T.A. Hoffmann, Friedrich Kunz a Christian Pfeuffer ̈
  • Oltářní obrazyː Svatá rodina; Sv. Ludmila (1856; farní kostel Netolice); Sv. Anna; Tři králové; Trůnící Panna Maria s Ježíškem; Kristus a žena ze Samaří; Nechte maličkých přijíti ke mně (Kristus s dětmi), a jiné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Roman Musil, Aleš Filip (editoři)ː Neklidem k Bohu, Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870-1914. Muzeum umění Olomouc 2006, ISBN 80-85227-82-5
  • Poklady Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, katalog výstavy. Litoměřice 2009
  • Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]




Source link
#Gustav #Kratzmann #Wikipedie

Tags:  , ,
%d bloggers like this: